Historie

Již v roce 1762 byla na Nové v místní části obce Drahanovické formanská hospoda, o které se dochovalo ústní podání a které nám trochu přiblíží význam této formanské hospody (šenku). Tato hospoda měla svůj strategický význam, neboť se nacházela na obchodní stezce, po které do naší krajin přicházeli různí obchodníci se zbožím a formanská hospoda na Nové byla jednou z mnoha zastávek na jejich cestách za obchodem.

Traduje se, že v dřívějších dobách byl každý z majitelů této hospody ve spolku s loupežníky, poněvadž mu to přinášelo určitý zisk, ale také zaručovalo bezpečnost a ochranu. Jeho povinností bylo vyzvídat mezi hosty (formany a obchodníky) a sdělovat to loupežníkům. Také se říkalo, že hospodský šenk měl dvojitý strop, který sloužil loupežníkům jako skrýš i k odposlechu, co se v šenku povídá. Pak již bylo jen otázkou času, jakým způsobem se vyvolal zmatek, při kterém byli hosté o svůj majetek připraveni a loupežníci šikovně zmizeli podzemní chodbou. Jedna podzemní chodba vedla z hospody do bývalé studny za Srovnalovou stodolou a pokračovala dále do lesů. Druhá vedla k bývalé hájence Lusthóz a třetí vedla k panské tvrzi, dnes objektu ZD a končila ve věži. Že podzemní chodby nejsou jen smyšlenkou a že existovaly, se potvrdilo v roce 1947 při velké povodni, která postihla naši obec, když se u majitele hostince pana V. Pelce propadly schody do sklepa a odhalily dosud utajené chodby.

Tolik z ústního podání bývalé majitelky hostince paní Anežky Pelcové, která to slyšela vyprávět paní Srovnalovou a té to vyprávěla její stařenka.

Zdali je to vše pravda, nelze bez písemných dokladů posoudit, ale je jisté, že chodby existovaly a život v tehdejší době byl plný lapků a loupežníků všech druhů, z nichž nejeden byl nositelem šlechtického titulu.

Hostinec byl v provozu do roku 1951, kdy byl ukončen z rodinných důvodů.

Hostinec má právě dvacátého majitele, který tento objekt opravil a obnovil tak staletou tradici pohostinství v tomto domě. Po částečné rekonstukci byl otevřen 13. září 1997. Nadále probíhaly postupné rekonstrukce všech částí budovy. K těm větším patří nový interiér v roce 2008, též stojí určitě za zmíňku závěrečná rekonstrukce v roce 2012, kdy byla kompletně vyměněna střešní konstrukce včetně krytiny, vytvořen nový velký salonek v podkroví, a v neposlední řadě nový vzhled fasády, čímž se budova opět přiblížila ke svému původnímu historickému vzhledu.